Poslední protáhlý tón harmoniky. Pak jí odložil na stůl a prošel se od okna k oknu.
Slunce pálilo.
Prošel se zpátky a podíval se na ciferník. Ještě čtyři minuty.
Zkontroloval jestli je vše připraveno. Naštěstí bylo, vše leželo na stole, úhledně seřazené. Musí se to povést.
Tři minuty. Ne dvě, ne čtyři, to číslo musí být tři a přesně tři, ani víc, ani míň. Jestli to nebude tři, tak se něco určitě hrozně podělá. V instrukcích totiž bylo tři, a proč by to tam jinak bylo.
Crrrrrrr!
Nula. Rychle vyndal knedlík z hrnce a připravil si improvizovanou garotu.
"Oběěěěěd!" zavolal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To je roztomilý! A je to o
Persikka
To je roztomilý! A je to o jídle, takže se mi to líbí ještě víc :D
Výborné drabble. Navíc mi
Carmen
Výborné drabble. Navíc mi něco silně připomíná... Kolikrát jsem takhle neuroticky kontrolovala jídlo, které jsem vařila poprvé, přesně srovnávala s časem apod. - zejména u pečení jsem vyloženě paranoidní, že něco nedopeču/spálím, a to jsem už narazila i na recepty, kde předpokládali, že dobu pečení psát netřeba...grr!
ano, všechno musí být
Šmelda
ano, všechno musí být přesnější jak při laborkách z chemie:)
:D děkuju, to víš, vlastní
Šmelda
:D děkuju, to víš, vlastní zkušenost:D
Ano. :D Kač.
Dangerous
Ano. :D Kač.