Falešná skromnost

Zpátky do města jeli Manuelovou dodávkou, která se koketně upšoukla na každé druhé křižovatce jako stará teta, kterou trápí zažívání, ale nechce riskovat, že si vylije šálek čaje. Manuel práskal knírem do rytmu výmolů, zatímco se João a Zé dohadovali, kdo vyhraje zítřejší zápas. Pokaždé, když padlo jméno jednoho z klubů, Manuel poslal vzdušný polibek směrem k fotografii nalepené na předním skle s panenkou Marií Fátimskou.
„Tak zase zítra,“ loučil se Zé, když dodávka zastavila u pošty.
„Já… říkal jsem si… abych vám nenarušoval tempo… jen byste se zdržovali,“ blekotal K.
„Ani nápad, senhor. V sedm vyrážíme,“ zazubil se João.