Když autor začne používat přechodník minulý, víte, že jde do tuhého.
(aneb konečně jsem vytáhla hraběnku z pokoje)
Vešla zaklepavši, to samotné mu napovědělo, že je něco v nepořádku. To a fakt, že neměla ani klobouk, ani rukavičky. Takřka vyšla na ulici v negližé.
„Čemu vděčím za vaši návštěvu?“
Bez odpovědi přešla k dřevěnému glóbu u okna v záchvatu zájmu o geografii. Poznal, že naléháním by ničeho nedosáhl. Vstal a připojil se k ní.
„Myslíte, drahý, že přemíra alkoholu a opia může vést ke zvýšení porodnosti?“
„Jistě záleží na kvalitě a kvantitě.“
„Tuším korelaci v konzumaci nejlevnější pálenky,“ řekla temně. Zaváhala. Pak... „Můj manžel mě pronásleduje i z hrobu.“
Jako by se setmělo. Duch hraběte naplnil všechny kouty.
Název míří k duchu (svatému) i tvrdému alkoholu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
No to bude ještě zajímavé
Kleio
No to bude ještě zajímavé dílo, ó, to se těším!
A jinak souhlasím s Wilhelmem, jenom ještě dodávám, že velmi záleží na tom, kdo z páru to užívá. :D
Pokud se mi bude dařit psát
Ancient Coffee
Pokud se mi bude dařit psát (už jenom týden??? what.), tak snad jo :)
Díky za komentík.
:( Chudák Hraběnka, chci jí
Tenny
:( Chudák Hraběnka, chci jí obejmout. Hrabě byl prostě... ugh, děsí mě.
Děkuju moc za komentování :).
Ancient Coffee
Děkuju moc za komentování :).
Já ho celkem ráda píšu, protože všechny mé postavy jsou biedermeier, on jediný je romantismus. Ale děsivý je. A o tom to je!