Pro sestru zkáza, pro mě radostná zpráva

Milovaný deníčku,
dnešní den patří ke dnům skvělým, jakých si v životě užíváme jen málo...

Ráno jako každé jiné, všichni upíři už zalezlí, kohoutům kvůli kokrhání vyschlo v krku a dali by si pořádnou whisky a k nám, jako vždy vešel sestřin chlápek, rozvalil se v obýváku na pohovku před televizí a naladil sport. Nenáviděl jsem ho, žral všechno co v lednici bylo, zabíral celou pohovku a někdy u nás spal...
Když se nudil, házel po mně vším, co našel...
Byl jsem rád, když mi oznámili že jedou na koncert, ale nadšen, když sestra mezi vzlyky sdělila: „Užžž ho nenánávividím."