„Teď se už jen položte na podložku, nechte kotníky spadnout od sebe, ruce dlaněmi vzhůru,“ nese se místností uklidňující hlas instruktorky. „Zavřete oči a vnímejte své tělo.“
Mezi ležícími cvičícími se líně proplétá orientálně neurčitá relaxační hudba, světla jsou ztlumená, dech všeobecně vyrovnaný.
„Představte si, že jste jako čokoláda na slunci. Rozplýváte se, nejprve vaše prsty na nohou, vaše kotníky, lýtka, kolena, stehna, pánev a břicho, celá vaše záda, vaše páteř, ramena, lokty, zápěstí, všechny prsty na rukou. A konečně krk, vaše hlava, uši...“
Instruktorka otevře oči a blaženě se usměje. Všechny cvičenkyně úspěšně splynuly s podložkami. „Konec lekce. Namaste.“
Pořád ještě cvičím jógu. Pokyny instruktorky jsou zcela autentické a děsí mě ve snech (proč bych mě měla uklidňovat myšlenka na roztékající se čokoládu? vždyť lepí! fuj).
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to krásně napsané, ale
Apatyka
Je to krásně napsané, ale tvrdě mi to připomnělo, proč já jógu nikdy cvičit nebudu. Zkoušela jsem to dvakrát a vždy se stejným výsledkem. Já se prostě nedokážu považovat za strom/mrtvolu/psa/čokoládu...
Myslím, že téhle lektorky bych se zeptala, zda mě považuje za amorfní látku. Nejsem jógový typ :D Ale mám jógu strašně ráda, takže dávám do oblíbených :)
K tomu sa pridávam. Mne zase
wandrika
K tomu sa pridávam. Mne zase prišlo hrozne divné predstavovať si, že som ako žĺtok vo vajíčku. Kam na to tie inštruktorky chodia? :)
Děkuji vám oběma za komentáře
Smrtijedka
Děkuji vám oběma za komentáře :).
Ta instruktorka jinak tak divné věci neříká, opravdu má jen jednu metaforu, tu čokoládovou. Zajímalo by mě, jestli si fakt někdo představuje sám sebe jako strom, čokoládu nebo žloutek (wtf), já prostě jenom ležím a odpočívám po fyzickém výkonu :D.