Mám dnes nějakou depresivně sentimentální náladu (to bude tím jarem). Stejně v rámci dodržování zvyklostí musím napsat aspoň jedno patetický BJB, tak co.
Stojím u okna a dívám se ven. Pozoruji, jak se mění roční období, jak čas prochází okolo mne. Stárnu, ale připadám si neměnný. Vše okolo rotuje závratnou rychlostí, stromy sotva opadají a už kvetou, aby se utopily v zeleni léta. Dnes je mi sto let, a přesto si nepřipadám jiný, než když mi bylo osmnáct. Stále jsem to já. Říkají, že mám moc, ale já se cítím bezmocný. Přestože jsme dlouhověcí, smrt nás nakonec dostihne; před smrtí neujde nikdo. Jsme vězni ve svých celách. Já jsem polapen ve své zodpovědnosti, ty odpykáváš trest v Nurmengardu. Oba platíme za své chyby.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Někdy jsou takový dny.
Elluška
Někdy jsou takový dny.
Přesto, že BJB, tak to tu atmosféru má. Stejně ho vidím, jak stojí u okna, dívá se na mlhu nad jezerem, a slyším k tomu správný soundtrack.
Všichni zůstáváme v jádru stejní... Je to tak. A Brumbál vidí v zrcadle stále tytéž ponožky. (Pardon :))
Děkuji. Já jsem ohledně
Iantouch
Děkuji. Já jsem ohledně takovýchto úvah vždycky úzkostlivý. Nejsem si jist, nakolik je v mém podání takové moudré uvažování uvěřitelné a balancuji tak sám v sobě na hraně, z níž se snadno sklouzne k patosu a trapnosti.
P.S. Vezmeme-li v potaz, že náhodná hláška ohledně ponožek mě přivedla k myšlence, že budu psát letos tento seriál, tak je nutno říci, že ponožky jsou vskutku zásadní záležitost.
Je to velice jímavé.
Rya
Je to velice jímavé.
Hele, to mi vůbec nepřijde
strigga
Hele, to mi vůbec nepřijde jako BJB. :) Já mám tyhle nahodilý úvahy o životě ráda, a navíc u nich dvou je to vážně hrozně jímavý.
*snad každý autor během dubna
Remi
*snad každý autor během dubna: je to bjb
já: tak určitě... ;)*
Tp je takový melancholický a
Gwendolína
To je takový melancholický a moc hezký. Mě vždycky zajímalo, jestli za Gellertem Albus někdy byl v Nurmengardu.
Určitě mu aspoň poslal k
Iantouch
Určitě mu aspoň poslal k Vánocům teplý ponožky. ;)
Jo, v tom je síla. Už to, že
Esclarte
Jo, v tom je síla. Už to, že by jeden nejdřív čekal, že to je ten uvězněný. A oni jsou oba nešťastní a v něčem vězí. Povedené.
Je to dobrý. Úplně ho vidím..
Kumiko
Je to dobrý. Úplně ho vidím...
A mě se to líbí, hlavně ta
Esti Vera
A mě se to líbí, hlavně ta formulace "polapen ve své zodpovědnosti" je krásně poetická i pravdivá zároveň.
:(
Lady Lestrade
:(
Zajímalo by mě, jestli se v
Owes
Zajímalo by mě, jestli se v téhle době jejich myšlenky prolínaly. Byli spolu nepopiratelně propojení, byli si blízcí a oba de facto stejně uvěznění.