Třiadvacátý březen

Na návěstidle svítila červená, což mu poskytlo opět chvilku k přemítání.

Od onoho osudného března se toho změnilo dost. Některé změny byly plíživě pomalé, některé zase překvapivě rychlé.

Wilson, Masaryk, a Denis zmizeli téměř okamžitě, Hybernské a Vltavské nádraží patrně neuráželo krasocit okupantů. Dráhy byly ovšem také plné československých znaků, a s těmi to bylo horší. Ze závěsů je odpáráte snadno, ale - pobaveně pohlédl na jeden popelníček s vylitým logem ČSD - z něčeho takového je prostě nesundáte.

Na návěstidle blikla zelená. Čekal. Až po chvíli si uvědomil křik výpravčího. No jo, vždyť je to volno.

Ode dneška je všechno jinak.