Varování: Mírně nechutné
Poznámka: Inspirováno dávnou návštěvou Hrdličkova muzea
---
Ach, Markovi primáni. Pojďte dál, hoši, pomůžete mi s katalogizací. Neloudejte se, prosím, a buďte potichu. Dnes je divný den, raději se podíváme do oddělení map. Tam bude bezpečněji. Moc se neušklíbejte, bezpečno tady není nikde.
Zaujaly vás kostřičky? To jsou předčasně narozené lidské plody. Čtyři měsíce, ostatní jsou od sebe vždy asi týden. Tady máme novorozence. Pokračujeme.
Píše vám propiska? Výborně. Tady máte desky, budete zapisovat. Vy budete držet tyhle přístroje.
Číslo jedna, mapa světa, pravděpodobně osmnácté století. Bílou krabičku, prosím. Číslo dvě, opět svět, ruční práce,…
Duch? Ale jistě. Poltergeist nebo mapy, co je doma, to se počítá.
Ne, 2010-04-25 20:39 — ioannina
Ten je na ně nějakej
Ten je na ně nějakej hodnej...
Ale má recht, ještě by je něco sežralo hned ze startu...
Kostřičky vedou! Děťátka se budou mít čím vytahovat a s trochou štěstí budou mít pěkný noční můrky. :-))
Ještě si říkám, že to máš v plánu někde plácnout vcelku? Že bych se k tomu ráda vracela, tak abych nemusela složitě preparovat... I když podle toho seznamu to jde docela dobře... stejně.
Ne, 2010-04-25 20:48 — Profesor
Hodnej? Já bych neřekla.
Hodnej? Já bych neřekla. Tyhle kostřičky jsou opravdu něco hrozného. Z těch mi vážně nebylo dobře po těle. Ony jsou tak děsivě malinké. A když ty si představíš, že měly být u maminky v bříšku a nikdy nedostaly příležitost žít, tak to bolí. A oni jsou takoví frajírci ve skutečnosti obvykle v jádru zbabělci. Ono je to přejde, i když třeba pomalu, ale jistě. On von Drak umí zapůsobit.
Vcelku, vcelku. V plánu to mám. Bohužel však neumím dělat vzhledy a dávat to na šablonu nebudu. A druhá věc je ta, že i kdybych si někomu řekla, tak nevím. Lay pro Profesora von Draka musí být podle mých představ. No, je to komplikované. Uvidím, jak bude čas. Rozhodně to nějak pořeším. On si totož Daniel mou pozornost vydobyl.
A tak vznikl nový svět...
Ne, 2010-04-25 21:02 — ioannina
No jsou, ale nevypadají.
No jsou, ale nevypadají. Vypadají miloučce. (Ehm. Zvrhlá.) A jestlipak primánům dojde, že takový kostřičky bývali kdysi taky? Možná podvědomě. (A nastupují noční můrky, děti, těšte se.)
Hele, já taky neuměla nic a nakonec jsem si poradila podle svejch představ, tak to nevzdávej! Určitě se nějaký dobrý řešení najde!
A nezapomeň mi pak dát echo, jo?
Ne, 2010-04-25 21:08 — Profesor
Echo dám. (Až najdu nějaký
Echo dám.
(Až najdu nějaký program, který mi bude vyhovovat a nebude to photoshop v Aj, a až přemluvím někoho, aby mi zapózoval pro fotku. Nu, myslím, že se dřív naučím s grafickými programy, to mi aspoň trochu baví.)
Ne, 2010-04-25 03:24 — Lejdynka
Tojimpatří tojimpatří
Tojimpatří tojimpatří tojimpatří. Za chudáka Marka.
Tesák.
Ty vážně píšeš jako kdyby on to vykládal. Já ho prostě vždycky slyším. To je úžasné.
Kostřičky. Morbidní příšerko :)
A přidávám se do poltergeistova fanklubu, můžu?
Ne, 2010-04-25 11:45 — Profesor
Děkuji za tvou chválu. Snažím
Děkuji za tvou chválu. Snažím se psát tak, aby to bylo uvěřitelné a snesitelné. Těším mne, že profesora přímo slyšíš.
Kostřičkám nešlo odolat. A pro jistotu jsem tam dala starší. V muzeu začínají od nižšího stáří.
Jistě, že se můžeš přidat do polteregeistova fanklubu. Brány jsou otevřené.
Po, 2010-04-26 19:32 — Lejdynka
Je to naprosto uvěřitelné a
Je to naprosto uvěřitelné a realistické, slyším ho vždycky, pomalu ho už i vidím a brzy si začnu říkat, jestli si ho nenakreslím (neboj, nenakreslím.)
Těm se ale vážně nedá odolat. Jsou prostě roztomilé. Mám slabost pro kostry jakéhokoli druhu.
(Smrť, Pochmurný Kvíkal, tyhle kostry, Aveviny krysí kostřičky...)
Po, 2010-04-26 19:51 — Profesor
Lejdy, Lejdy. Kostry, jo? Ale
Lejdy, Lejdy. Kostry, jo?
Ale máš pravdu, svým způsobem jsou fakt roztomilé. Zajdi se na ně podívat, určitě si je zamiluješ.
Jinak ti děkuju.
A k podobě profesora von Draka. Víš, já jsem docela ráda, že si ho nenakreslíš. Nevím, ale zatím tahle postava o podobu nestojí. Až bude jeho čas, on si o ni řekne sám. V tomhle směru nechávám svým postavám volnost. Občas se to i vyplatí.
Mám, postavu, která se mi zjevila křišťálově jasně už během psaní. I teď vidím před sebou jeho nádherný úsměv a černé vlasy na patku...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit