3. květen 1808

„Nevidíte? Nemám zbraň! Vás netíží svědomí? To jste křesťané? Vy neznáte výzvu: Překovejte meče v pluhy?“ volá muž na popravčí četu. Klečí, ale neprosí. Tělo napjaté vzdorem, hrdě vzpřímené. Ruce v pudu sebezáchovy vylétly vzhůru, ale neukazují, že se vzdávají. Naopak, vyjadřují odbojné gesto. Jako kdyby volaly: „No tak střelte!“
„Ne, to neříkej!“ krčí se vedle kamarád. Zdrcený hlas se strachy třese.
„Na tu hrůzu se nemůžu koukat,“ zakrývá své vzlyky a tvář jiný muž.
„To jsou jatka,“ roztrpčeně hlesl další, když mu pohled sklouzl na mrtvé.
„Čeká nás jistá smrt,“ konstatuje kdosi rezignovaně.
„PAL!“
Modlitby ostatních přeruší ohlušující salva.