Jak to bylo doopravdy

V té láhvi jsem ležel a pochrupoval skoro celou věčnost, než ji někdo odšpuntoval.
A k mé neskonalé radosti to byl nějaký čtyřletý capart.
"Čehož si žádáš?"
Hleděl na mě vyloženě nechápavě.
"Můžu ti splnit přání..." zkusil jsem to znovu.
Rozzářily se mu oči a začal vypočítávat: "Vebloud, žilafa a moc papu!"
Nebyl jsem si jistý, co myslí slovem papu, proto jsem vzal všechno jídlo.
Tak se s tím tahám a nadávám: "Sakra, to je dřina! Dřina všech DŘIN!!!"
"Aladinku, co to tam máš?" dorazila mezitím jeho máti.
"Džina všech džin!"
No a vysvětlujte jim pak, že se jmenuju Abdul!