Struny mandolíny se pod Pietrovými obtloustlými prsty chvěly jako v zimnici. Oděl svou touhu, své city a celé své srdce do písně a teď pištivým hlasem trylkoval pod rozevřeným oknem na opuštěné ulici. Poslouchaly ho jen netečné hvězdy, sousedi a mrouskající se kočky, anebo i… ona? Lehká záclona se pohnula. Že by přece? Vytáhl bílou růži a hodil ji do okna. Znova a znova. Když se konečně trefil, odsunula se závora, dveře se otevřely… a Pietro polkl.
„Věděl jsem, že přijdeš!“ silný hrdelní hlas, mohutná postava a drobná kulatá hlava. Guiseppe, její bratr, se vzrušení v hlase skrývat rozhodně nepokoušel.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
A jejda. :D Z toho bude
Tenny
A jejda. :D Z toho bude průšvih... nebo ne?
Obávám se, že ano. Ovšem sám
Mordomor
Obávám se, že ano. Ovšem sám nevím, jak Guiseppe přijme, když si někdo, tak moc pohrává s jeho city.
A co kdyby se Pietro zabouchl
Tenny
A co kdyby se Pietro zabouchl do Guiseppa? Nový vývoj, žádná zlomená srdce... :D
Pietro by pak Giuseppa mohl
Mordomor
Pietro by pak Giuseppa mohl naučit hrát na rozličné strunné nástroje, házet květinami do rozličných oken a trylkovat pod hvězdami. Giuseppe by mu pak zase na oplátku otevřel zavařovačky se kterými Pietro léta nepohnul.
Happy end jen co je pravda! :
Tenny
Happy end jen co je pravda! :)
Ouvej. Zdrhej, hochu, zdrhej.
nettiex
Ouvej. Zdrhej, hochu, zdrhej. :D Tohle mě pobavilo.