Proměna

Vítr se prohnal korunami stromů.
Pohladil mu tvář.
Pročísl zlehka vlasy.
Jakoby se čas na chvíli zastavil.
Levá ruka následuje pravou.
Pravá noha podepře tělo hned po té levé.
Záda se nahrbí v očekávání bolesti.
Výkřik plný utrpení se změní v rozzuřený řev.
Cítí jak se mu tělo rychle deformuje.
Svaly, kosti, každá buňka jeho těla se změní.
Roste, mohutní, přijímá nové místo.
Kůži mu pokryjí šupiny pevné jako ocel.
V barvě noci a zapadajícího slunce.
Ze zad mu vyrostou obrovská křídla.
Silné blány lemované špičatými ostny.
Ocas plný trnů se mihne ve světle pochodní.
A noc rozezní výkřiky zděšení.