Když se podaří, co se dařit má...

Ten co nic nenapsal, usoudil, že Naděje umírá ráno, a když zaslechl Ten kouzelný zpěv, stvořil Na vlastní nebezpečí muzikál na téma Pravda je rodu ženského, protože je spíše krásná než praktická, čímž překročil Neznámé hranice a proto s Nohama na ramenou prchal Zpět na start bez čtyř tisíc. Masožravky mu byly Na stopě oděny v Tepláky a legíny.
„Pssst!“ špitl Slaměný vdovec. „Teď se nedívej.“ V bytě totiž vládla Totální anarchie a bylo to tam jak U snědeného krámu. Jeho Mlátička byla velmi Proměnná, Sladká očekávání se tentokrát nenaplnila. Tam ve tmě byla cítit Vůně vyprané kočky. „Nesnaž se, ukaž se!“ poručila a on si pomyslel: “Zítřek jsem prožil včera.“ Když byla vidět První úroda jeho snažení, dostal Deset deka salámu, to bylo salámu! „Nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo,“ přesvědčoval sám sebe.
Duch jazyka použil Udělátko, aby vyškrabal Mozky z lebky těm, kteří ho prznili, protože Vigilantibus iura. Jeho přesvědčení, že „Nezáleží na tom, jestli věříte v reinkarnaci. Důležité je, jestli reinkarnace věří ve vás,“ bylo podrobeno zkoušce, když si uvědomil, že Třináctý život není. Začal tedy jíst Mrkev v zimě.
Ta naše stoslovka česká,
ta je tak hezká, tak hezká!
Jestli nám zahyne, všechno s ní pomine…