Za bouře

Když zčernaly obrysy vysokých hor, dostala jsem strach. Tady je bouřka zlověstnější. Hřmění překřikuje déšť. Hřmot, jako hlasité chrápání obra ve sluji, sílí v trhaných intervalech. Tma zlověstně blýská očima.
Nevidím na krok. Někde se přerušilo elektrické vedení. Stará horská chata povrzává. Šátrám kolem jako slepec. Představuji si příšerné temno, z něhož není procitnutí. To evokuje verše.
Představím si slepotu
Téměř nic nejde lehce
Nekonečnou temnotu
Pro niž dál jít se nechce
Představím si tmu roků
Nedostatečnost vjemů
Nejistotu svých kroků
Hrůznou bezradnost k tomu
Vyhledávané zvuky
Strach co v cestě mi stojí
Ten život plný muky
Bez přítomnosti Tvojí.