Protiklady

Téma

DMD č. 11. pro 11. 4. 2015. Téma: Nevidím zlo neslyším zlo nemluvím zlo

Fandom

Úvodní poznámka

Navazuje přímo na V akci.

Drabble

Po boji Alžběta unaveně usedla na Natašina nosítka, otírajíc peány. Dívka otevřela morfiem zastřené oči. „Bětko, zazpíváš mi?“
Alžběta nakřáple zanotovala:
„Kde domov můj...“
Doktor Weber, nenávistný šovinista, kontroloval Natašiny stehy. Opovržení vyměnilo překvapení. Tichounké „na ženskou dobrý“.
Opodál třesoucíma rukama otvíral flašku. Bětka uhnula očima.
„kde domov můj...“
Čujkov, co se s Natašou pral, přiskákal po pravé noze, jestli něco nepotřebuje. Do levé to schytal.
Odplivnutí jakéhosi bratra legionáře: „Svoloč prašivá,“ raději přeslechla.
„vody hučí po lučinách...“
Golovin raněné mlčky podstrčil cigaretu. Potom s vděčným úsměvem přisedl.
Snad proto nepřestala zpívat, když viděla Josefa objímat zrzavou Rusku z trénu.

Závěrečná poznámka

23. 12. 1918, podvečer.

Moc dobré.

Rya

11 let 2 měsíců zpět

Trvalý odkaz

Moc dobré.

Teda! Páni! Nemám slov... To

Terda

11 let 2 měsíců zpět

Trvalý odkaz

Teda! Páni! Nemám slov... To je tak silné.

To je hrozně silný. Ale fakt.

strigga

11 let 2 měsíců zpět

Trvalý odkaz

To je hrozně silný. Ale fakt. Naprosto mě to ochromilo.

Já se přiznám, že tohle je

Jeřabina

11 let 2 měsíců zpět

Trvalý odkaz

Já se přiznám, že tohle je takové (velmi básnicky olicencované) převyprávění scény, která se v originální hře trochu rozvleklejším způsobem fakt stala - opravdu jsem tam v larpu na lokaci seděla po útoku na nosítkách, urvaná, a do toho někdo přišel a poprosil mě, ať mu zazpívám. Tak jsem začala velmi neuměle zpívat Kde domov můj a bylo to poprvé, co jsem nad tou písničkou přemýšlela.