Drobátko moc rychlej dárek

„Podívej, Hermiono, Hagrid už zase vypadá, jako protažený parní mlátičkou. Že by přátelský rozhovor s malým bráškou?“
„To snad ne, Rone. Vždyť Dráp se už kolik let chová slušně.“
„Ahoj děcka! Teda já vim, že dávno nejste děcka, ale mně to holt nedá.“ Hagrid k nim dusal, na obličeji plném modřin úsměv od ucha k uchu. „Musim vám moc poděkovat za dárek, kerej ste mi přivezli vod Hermioninejch rodičů z Austrálije,“ zvedl Hagrid ruku se zvláštně zahnutým kusem dřeva. „Je to báječná věcička. Lítá úplně parádně a fakticky se vrátí zrovinka tam, vodkud ji vyhodíte. Jen je drobátko moc rychlá.“