Doktor si oddechl - další svět zachráněn.
“Práce hotová,” řekl si spokojeně. “Na oběd.”
Vystoupil a rozhlédl se. Přístál přesně na konci dlouhé řady policejních budek. Vešel do luxusně vypadající restaurace. Široce se usmál na všechny přítomné.
“Promiňte, trochu se zachraňování protáhlo,” prohodil k sálu.
Kam si sednout? Mrzutá jednička byla sama se sebou. Dvojky seděli u stolu s jedenáctkami porovnávavše si motýlky. Trojky si hrály s nějakými přístroji. Čtyřek bylo nejvíc - skoro u každého stolu pohazoval šálou. Pětky zabráni v hovoru - nepochybně kriket. Šestky hlasitě vysvětlovali, že křikem se nic nevyřeší... Raději nepřemýšlet. Usedl k náhodnému stolu Doktorů.
“Číšník,” zavolal.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
V hospodě plné Doktorů bych
Aveva