O zklamaných nadějích

Po mnoha letech se KONEČNĚ! dostala tam, kam chtěla.
Ale už na první pohled tady něco bylo úplně špatně.
Zaprvé nebyla zima. Všude ležely závěje listí a vzduch voněl trávou.
Zadruhé se z lesa neozývala jemná hra na Panovu flétnu. Země vibrovala zvuky elektrické kytary, na kterou se pokoušela hrát ukolébavku nutrie.
Zatřetí - ehm. Žádná lampa. Pumpa.
"Co se to děje?" rozkřičela se. "Proč není zima? Kde je faun? Kdo jsi ty? A proč tam stojí tamta pumpa?"
"Modernizujeme," pokrčila rameny nutrie. "Když za mě zacáluješ benzín, holčičko, vodvezu tě na motorce rovnou k Punkovýmu králi. Vítej v Nový Narnii."