Vytesáno v kámen: "nezapadl, amen"

Byl to vážně špatný hráč, říkali mu Přizdisráč.
Vše posílal do autu, choval se jak při rautu.
Bral si vše, co hrdlo ráčí, prudili ho spoluhráči.
On měl vlastní šachovnici, co uzrálo v makovici,
za tím šel si velmi tvrdě a tvářil se přitom hrdě.
Rád ohlodal tučnou kost, jen rozumu neměl dost.
A když se měl zodpovědně stavět k vážné věci,
tu se náhle místo činů objevily kecy.
Fotbalový zápas žití propotil mu dres,
čelit výtkám druhých lidí byl pro něho stres.
Myšlení, že byl tak mdlého, začal si hrát na mrtvého,
pohřbili ho tenkrát v práci kamarádi funebráci.