Tentokrát z druhé strany barikády.
Časově předchází Prvnímu setkání
Bertrand dalekohledem sledoval siluetu plachetnice. Pokud mohl soudit, nebyla to velká loď… Možná třicet dva, nejvýše třicet šest děl. Taková by pro jeho Nemesis neměla představovat hrozbu. Ale vytrvale je stíhala už skoro týden. A přibližovala se. Jako honící pes, který zvětřil stopu.
„Co jsi zač?“ zamumlal si po vousy. Válečná loď? Korzáři? Nevěděl. Podle stylu plavby, podle urputnosti s jakou ho neznámý nepřítel pronásledoval, hádal spíše to druhé. Jeho nadřízení by nesouhlasili s pronásledováním mnohem silnějšího protivníka bez pádného důvodu. Ale mohl si být jist?
Jisté bylo jediné. Nepřítel o něm věděl. A nehodlal pronásledování vzdát bez jediného výstřelu.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já chci román! ;)
Rya
Já chci román! ;)
(nejspíš už si s tímhle komentářem vystačím až do konce... :-D )
No jo když ony se ty
Terda
No jo když ony se ty stoslůvky píšou tak nějak líp ;) Ale každopádně děkuju. Jsem ráda, že se líbí ;)
já jsem skromná, chci aspoň
Aries
já jsem skromná, chci aspoň hodně dlouhou povídku ;)
Děkuji za komentář. A říkám,
Terda
Děkuji za komentář. A říkám, že se pokusím s tím něco udělat. :D Jen opravdu nevím, kdy. Možná se toho sama nedožiju.
Já jsem alespoň v dubnu ráda
Erys
Já jsem alespoň v dubnu ráda za stoslůvky, i ty mám problém stíhat číst O:) A tahle je tradičně úžasná. Ovšem jestli se ke mně nějaká delší povídka dostane, čas si na ni najdu :)
Já děkuji za milý komentář.
Terda
Já děkuji za milý komentář. Jsem ráda, že se líbí :)