„Už je to tady, všichni poslouchejte! Nastal soudný den.“ Tráva se zavlnila, jedna po druhé se z ní vynořovaly krásné žluté hlavy pampelišek a kývaly se ze strany na stranu. Otáčely se a šuškaly si se svými sousedy. Ozývaly se nechápavé, bázlivé i rozzlobené hlasy.
Nejvyšší pampelišky natahovaly krky, aby zjistili, co se děje a předávaly tu zprávu květinám pod sebou. „Je to tak, je s námi konec. Kat se blíží…“
Pampeliška pampelišce potřásala listem, loučily se a dodávaly si navzájem odvahy.
Ozvalo se mechanické vrčení "Dej světu sbohem, pampeliško!"
Všechny pampelišky hleděly vstříc neúprosně se přibližující sekačce na trávu.
Tak jsem si říkala, jak na svůj odchod z tohoto světa nahlíží pampelišky? Třeba to mají jako Nac Mac Fíglové... a vůbec jak vypadá pampeliščí nebe? :)
Btw. Krutá sekačka!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Geniální :D. Ale jinak chudák
Smrtijedka
Geniální :D. Ale jinak chudák pampelišky.