Konec naději

Poznámka: Navazuje na Cestu domů.
Upravila se ve zpětném zrcátku. Otci by se nelíbilo, kdyby přijela rozcuchaná. Musela by poslouchat přednášku o tom, jak ji v té škole kazí. Její kouzelnické nadání si vykládal jako osobní selhání.
Štěrková cesta, udržovaná zahrada, matčin rozpačitý úsměv, otcův přísný pohled, pukrle.
„Dobrý den otče, matko.“
„Vítej doma, dceruško.“ Matka ji neobjala.
„Vítej doma, musím ti něco říct,“ otec zněl vážněji než obvykle.
Minerva přikývla a začala se obávat.
„V rámci evakuace nám přidělili tři děti.“
Jeden z nich, jako na povel vyběhl zpoza domu. Vlasy barvy písku, zpocená tvář, vytáhlá postava, zablácené kalhoty; konec nadějí na klidné prázdniny.