Něžná realita

Na ligurském pobřeží se nachází městečko Cervo. Vyrostlo na vrchu hned nad mořem, jeho domy v jemných odstínech okru a růžové šplhají vzhůru až k baroknímu kostelu s vysokou věží. San Giovanni Battista dei Corallini.

Zdejší rybáři z moře získávali bohatství: potápěli se u Korsiky a Sardinie, kde na mělkém dně vykvetly překrásné zahrady z jemných větviček, krvavě rudých i v barvě růží. Díky mořským klenotům vzkvétalo i městečko a mohlo se okrášlit tak honosným chrámem.

Na památku odvážných rybářů shlíží dolů, na nádherné azurové moře, na domečky a zídky, na nichž všude, kam oko pohlédne, kvetou křehké purpurové buganvilie. 

Celý advent jsem jak na trní, nemohu se dočkat štědrého večera. To končí mé poflakování a začíná každoroční služba. 
Jsem vyňat ze skříně a rozprostřen na stole, aby se všichni mohli kochat mou krásu.

Kdo by věřil, že jsem kdysi byl obyčejným plátnem. Pak jsem byl vybrán ke zkrášlení barevnými nitěmi, neznámý člověk na mě vyšil vánoční motivy, abych posloužil jako  podkladem pro štědrovečerní večeři. Někdy je má služba krátká, jen jeden večer,  a já skončím potřísněn v pračce, ale když mám štěstí vydržím na stole po celé svátky.
Užívám si každé chvilky, vždyť další příležitost nastane až za rok.