DMD č. 22. pro 22. 4. 2012. Téma: Kvalitní materiál

A/N: Vím, že chemické vtípky zůstávají většinou nepochopeny. Ale po tom, co jsem včerejšek strávila zahrabaná po uši do maturitních otázek a dozvěděla jsem se takovéto informace, jsem si to prostě nemohla odpustit :).
Pojmenujte následující sloučeninu: H2SiO3
Moje odpověď: kyselina křemičitá
Správná odpověď podle učebnice: kyselina siřičitá
Která z těchto vazeb je nejdelší?
a) trojná
b) mezi dvěma atomy uhlíku v methanu
c) dvojná
d) násobná
e) mezi dvěma atomy uhlíku v ethylenu
f) mezi dvěma atomy uhlíku v acetylenu
Moje odpověď: c) nebo e) – dvojná vazba je delší než trojná a jednoduchá vazba v nabídce není
Správná odpověď podle učebnice: b) – jde o vazbu jednoduchou, a tudíž nejdelší
Nevím, odkdy má síra značku Si a methan obsahuje dva uhlíky.
Ale jedno vím určitě – není nad kvalitní studijní materiál při přípravě na maturitu…

Poznámka: Navazuje na Donekonečna...?
Doufám, že je pochopitelné, co je míněno kvalitním materiálem
Když ji vybídl, aby se dotkla podivné kresby na podlaze, zapochybovala o jeho i svém zdravém rozumu, ale poslechla.
Mlčky přikryl dlaněmi hřbety jejích rukou.
Přepadl ji šokující pocit stejné hrůzy jako tenkrát...
Výbuch žárlivosti… zběsilost rvačky… dlouhé pronikavé ticho…
Ze strachu před trestem všechno zapřela i sama sobě… a ono to tu stále bylo a bolelo jako výčitky svědomí.
Rozplakala se zdrcená provinilým studem.
„Neměla jsem mlčet… všechno přiznám… Mirku, odpusť… Je mi to tak líto, tak strašně líto…“
Čáry žíznivě vpíjely palčivé přiznání viny, celý její otrávený život až do malátně úlevného vyčerpání.
„Odpustil vám,“ promluvil Evžen laskavě.

Hermiona postupně odškrtávala jednotlivé položky na dlouhém seznamu lektvarových přísad.
V hlavě jí rezonovala jeho slova: „Ne abyste vybrala přísady druhé kvality, potřebuji jen nejkvalitnější materiál!“
Měla sto chutí všeho nechat a proklít ho. Byla u položky 57.
„Dále bych potřebovala drcená tlustočerví vajíčka,“ řekla prodavači za pultem. Ten vyndal další šuplíček a unaveně se na ni podíval.
Usmála se na něj ve snaze ho utěšit. Marně.
Zaměřila se na prášek, kterého měla vzít dvacet gramů. Prohlédnout, promnout mezi prsty ("Ale opatrně, aby kvalita neklesla!"), očuchat.
Tentokrát opravdu litovala, že se dala na lektvary a ne na věštění z čísel.

A/N: Ak sa niekomu bude zdať, že tu spamujem... tak má pravdu!!! Ale keď mne dnes tak nádherne šibe:D Nesúťažné drabble.
Harry Potter je mŕtvý!
Vyvolený umrel!
Spasiteľ sveta je preč!
Ten-koho-meno-nevyslovujeme už opäť stratil svoju moc!
Zmizol. Vráti sa?
Voldemortov návrat je len otázkou času!
História sa bude opakovať!
Máme nádej?
Nádej stále existuje. Aj keď sa ON vráti.
Sibyla Trelawneyová vyriekla nové proroctvo:
Ten, v ktorého moci je poraziť Pána zla sa objaví, keď deviaty mesiac pohasne. Tým, ktorí proti nemu bojovali... hoc na rôznych stranách. Knihomilke a Netopierovi... To dieťa bude mať moc zvíťaziť nad Pánom zla...
„Severus... už to bude...“
„Vydrž Hermiona, naše dieťa bude novým Vyvoleným...“
„Ty vieš človeka povzbudiť...“
„To vieš, kvalitný materiál sa nezaprie...“

Nesoutěžní
„Základ je v jemné práci rukou. Musíš ty lístky odstřihávat s citem, vždy pouze úplný konec větvičky – jen poslední malý a velký lístek v jednom. Je důležité, abys měla velmi ostré nůžky, jinak bys mohla větvičce uškodit a přístího roku by již mladé lístky nebyly tak povedené.“
Čajový mistr procházel plantážemi a čas od času se pozastavil, aby takto některou sběračku poučil. Taková sklizeň čaje, to není jen tak, když chcete mít to nejlepší (jakože číňané chtějí).
Když opouštěl plantáž, suše poznamenal: „Listí z těch starých plantáží v údolí posbírejte stroji, moc se s tím nezdržujte, Evropané stejně nepoznají rozdíl…“

(4k)
Když strávíte dvanáct let v desetivteřinové časové smyčce, máte podle Pána Nečasu nárok na dovolenou. Posádka ALICE ji trávila společně se svou zachránkyní karbanickým piknikem na medvědodlačí kolonii v souhvězdí Velké medvědice.
Vzhledem k tomu, že onou zachránkyní byla Eris, bohyně chaosu, nebylo o zábavu ani o prvotřídní LSD nouze. Odpočinek potřebovali všichni jako sůl.
„Dny těžké již odletěly;
barvitý pusť těla pych
pod trávu a pod jetelí,
v klidu polož nohou svých,“1 básnila Thrúðr a běhala bosá po palouku. Nahá.
„Já vás varovala,“ zalhala bohyně, načež spočinula pohledem na devětapadesáti labutích v nedalekém jezírku.
A Edvin snědl všechny žolíky.
____________________________
1 William Butler Yeats, "The Countess Cathleen in Paradise", za kvazipřeklad můžu já a hluboce se za něj omlouvám všem přítomným milovníkům Yeatse a poezie obecně.

A/N: Nesúťažné drabble
Možno to bolo tým, že som tých ľudí videla prvý raz. Možno to bolo tým, že som vďaka nervozite a neistote nezjedla ani kúsok rožka. Možno preto, že som strašne chcela spraviť dojem.
Alebo možno tým, že korma nebola vôbec dobrým materiálom... vzhľadom k tomu, čo sa vo mne odohrávalo.
Určite ale preto, že som to jednoducho prehnala...
„Kde zmizla Jana?“ zdvihnutie obočia.
„Vystúpila na zastávke!“ flegmaticky ukázala Angie na dvere brnenskej električky. Relatívny pokoj vládol len moment...
V nasledujúcej chvíli vypukla záchranná akcia s názvom „Zachráňme Janu...“
Potulovať sa ožratá po neznámych uličkách... samučičká sama... to neveštilo nič dobré!
A/N2: Venované Angie. Vďaka za to, že si, že si ma zoznámila s DMD, že mi betuješ, že ma čítaš, že komentuješ... a hlavne pre to, že si priateľka!:)

Moc jsem se snažila psát tak, aby drabble mělo děj i samo o sobě, ale obávám se, že mi to tak úplně nevyšlo. Tudíž račte si přečíst drabblata, na které navazuji :).
Původní výskyt košťat: Mýtus o jablku
A začátek příběhu: O košťatech s ozdobnými střapci
***
Zelenomodré, červené a temně fialové střapce – pozůstatky dřívější kobercovitosti – vlály ve větru. Kdyby nebyly připojeny magicky, už by asi dávno uletěly. Košťata se řítila nocí po dlouhé temné chodbě domu, z jehož vlastnictví se hodlala vymanit.
Dost utlačování! Stop šlapání, otírání bláta a rozlévání lepkavých tekutin. Revoluce začala.
Před sebou už začínala rozeznávat dveře uzavírající chodbu.
„Chňá... Fňá? Chňá!“ Z neurčitého místa na letících tělesech se ozvaly zděšené výkřiky. Nenapadlo je, že bude třeba na hrdinné výpravě také zastavovat. První fáze skončila neslavně.
„Chňá, chňá,“ zahromovala Glorie (vůdkyně s temně fialovými střapci) a odplazila se ze scény. Konkurenční dřevo vyhrálo.
Taky doufám, že jsem se vešla do tématu :).

Rozestavěná budova nákupního centra se hroutila k zemi. Lomoz tun hroutící se oceli a betonu doprovázely výkřiky vyděšených, prchajících dělníků. Naštěstí bylo brzké ráno a u stavby byla jen hrstka lidí, kteří stačili utéct.
„Zase jim to spadlo,“ odtušil Sen a usrknul oříškové latté z kelímku.
Smrt se jen usmívala: „Ale aspoň tam dneska nemusím.“
„Ty to máš dobré, ale kolika nešťastníkům se teď bude zdát o bortících se budovách…“
„Beztak by mohli začít používat lepší materiál,“ poradila Smrt.
„Materiál je v pořádku – to oni jsou ten problém. Podívej, jak to staví – těm spadne na hlavu i díra v zemi.“

Varování: slashovitost, omamné látky
Postavy: Nizozemsko a Kanada
„Ta přeháňka trvala sotva hodinu,“ pochvaloval si Willem, který měl na sobě pořád to brutálně oranžové triko. „Tomu říkám hezký den.“
Vzal si od Matthewa joint a usmál se, upřímně a uvolněně.
Dole projela po lucernami osvětleném kanálu loď plná nebezpečně se klátících lidí.
„Tohle je děsný klišé, víš to?“ zamumlal pobaveně Matthew se zamhouřenýma očima.
Pivo, párty, kvalitní kuřivo v obřím okně domu nad grachtem, Kanada spát.
„Větší klišé by bylo, kdybych tě vzal na výlet na kole a svedl tě mezi lány tulipánů s větrnými mlýny na pozadí,“ sdělil Willem spícímu Matthewovi. „Ještě do toho nějak zapojit dřeváky.“
Den královny se v Nizozemsku slaví každoročně 30. dubna. Je to šílené a velmi oranžové. Nizozemci si naplno užívají všechno, co milují - nedaněný pouliční prodej, alkohol, hudbu a tanec, plavbu po kanálech a ještě víc alkoholu.