Jeden den Horem
„Opravdu mne volá?“ Kdysi byla nejuhoněnější maminkou v celém Egyptě (a její syn Hor nejkatastrofičtějším dítětem na celém světě). Zvládli spolu horečky, kousnutí jedovatých tvorů, spálení, noční můry, průjmy. Teď už ji ale staletí nikdo nezavolal. Místo ní vzývali toho mladého křesťanského boha s jeho vousatým doprovodem.
Mrňavý posel - démon, zjevně nepatřící do pohanského světa,- netrpělivě přešlápl na své jediné noze. „Hor chytil sokola, křepelku, divokého pelikána. Zařízl ho bez nože, uvařil bez ohně, snědl bez soli. Bolí ho břicho.“
Eset pozvedla ruce. Ucítila v nich opět čarovnou sílu. Usmála se. Už se těšila, jaké dítě bude dnes jejím Horem.
Stará egyptská léčebná tradice mocných příběhů (historiol),které odkazovaly na božský precedens, kdy některý z bohů (nejčastěji malý Hor) trpěl podobným problémem jako nemocný. V okamžiku pronesení zaříkadla se nemocný Horem stával, a to by nebyla Eset, aby nepřišla a nepomohla mu :)
Zajímavé je, že několik textů historiol, využívajících příběhu Hora a Eset, máme i z 8. století (tedy z doby, kdy byly v Egyptě staré kulty již byly dávno zapomenuty - jako tento o Horově břichabolu; Hor k Esetě posílá démona jménem Agrippas, převzatého z křesťanských legend). Eset se pak v závěrečném zaříkadle sama většinou prohlašuje za Jaó Sabaótha nebo za Ježíše, ale jinak se příběhy velmi podobají těm o dva tisíce let starším...
"Tu přijde Eset, mající na sobě nádherné šaty, se vztaženýma rukama (a praví): „Jsem u tebe, jsem u tebe, můj synu Hore! Neboj se, neboj se, synu vznešené bohyně! Nemůže se ti přihodit nic zlého …“ část jednoho zaříkadla z Metternichovy stély,překlad F. Lexa: Staroegyptské čarodějnictví, s. 193-194.
- Číst dál
- 7 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit