DMD Bonus č. 5 pro 19. 4. 2020.

"Neboj Šumaři, my dva se nedáme. Spolu to zvládneme," pronesl chlácholivě Soudce.
"Já ale pořád nevím co!" Šumař začínal znít zoufale.
"Dobře. Pokusím se ti trochu osvěžit paměť. Například poslední tři dny jsi byl zavřen v cele, neboť jsi snědl příliš mnoho Zdravé stravy. Což je zdejší psychedelická látka a její požívání je trestné. A ty jsi tady hlavně z toho důvodu, abys mi prozradil to sladké tajemství, a to, kdo ti tu látku dal."
"Ale to já nevím! Ani nevím, že bych něco jedl. V jednu chvíli jsem byl v Mottském lese a v druhou jsem byl v cele."

Zvoní telefon. Volá šéf. ,,Kolik tam máme teď lidí?" Vylezu zpoza baru a jdu se podívat nenápadně do zadní místnosti. ,,Asi dvanáct... Obsazeno pět stolků. Řekli už něco v tý televizi?" ,,Zatím ne. Přemýšlím, že dnes zavřeme dřív. V kolik je poslední rezervace?" ,,V 18 hodin, tři lidi." ,,Uvidím, jak dopadne ta tiskovka. Za chvíli přijdu dolů a dohodneme se, jak to uděláme o víkendu."

,,Zítřejší směnu si radši vezmu osobně. Bary a restaurace mají zavřít v osm večer, jako kavárna do toho spadáme taky."

,,Musíme zavřít úplně. Do odvolání."

Dorty na objednávku, káva sebou, hlásá cedule před výdejním okénkem.

V řídící místnosti se to jen hemžilo. Kontrolky blikaly, údaje v tabulkách a grafech se plynule měnily. Vědci i důstojníci běhali zdánlivě zmateně sem a tam.

"Jak to vypadá?" zeptal se kapitán šéfa výzkumu.
"Zřejmě už to začalo. Něco se tam dole opravdu děje pane."

Čísla na obrazovce raketově rostla.

"Nemáte tam chybu? Tolik-"
"Pane, rychle! To musíte vidět!"

Planeta dole pod nimi začala světélkovat. Nádherná bílá záře se šířila všude. Byla téměř oslepující.

Ozval se alarm.

"Kapitáne! To je neuvěřitelné! Probouzí se jich tolik, že nám zkratovali Detektor citů. Na to nám nestačí tabulky."

Zářící planeta si spokojeně pobrukovala.

Kamenné stěny byly ozářené mihotavým světlem pochodní. Cítil jsem na sobě pohledy lidí ve švestkově modrých róbách.
„Soudní řízení, devatenáctého dubna,“ pronesl předseda Čarostolce. „Obžalovaný Roman Rádl zcela záměrně manipuloval s časem a zasahoval do zásadních dějinných událostí. Jeho vinou nedošlo ke světové válce čarodějů, Thomas Rojvol Raddle nevstoupil do Zmijozelu a nestal se lordem Voldemortem. Harry Potter se tudíž nestal slavným a J. K. Rowlingová nemohla napsat svoje knihy.“
„Svědek obžalovaného?“
„Severus Snape,“ ozval se hlas po mém boku.
Snape. Mám rád tohohle absolventa Nebelvíru a jeho smysl pro humor.
„Posílá mě Saša,“ zašeptal Severus. „Neboj, tohle rozhodně vyhrajeme.“

A deep breath. No birdsong, the windows shut. The couch. Again. A sheet of paper. And a pen. No water. No food. Eyes red. The wrist stiff. Inhale. Exhale. The chest hurts, the stomach uneasy, the bladder - ignore the bladder!
The dill's gone.
There's space.
Finally space.
For him to write. And write he does.
It is possible. It is a fluid. Like blood. Only lighter and all around him, like air, but contained within these walls.
The paper turned black.
He reread it - and locked it in a wardrobe because he cannot give this piece of himself to anyone.

The final shot rang.
The group watched as the Arch-Archon's body slid down to the ground.
"We did it!"
"Yeah? so why is it still going?"
They turned around to see the vortex still swirling, sucking in everything around it. The palace started dematerialising around them.
A beep made them turn around. A holographim of the Arch-Archon smiled at them.
"Oh dear, were you betting that with my death, the machine would stop? Did you think I was stupid enough to tie it to my life force? If that is the case, I have only one thing to say."

"Oops?"

Popolední slunce zvědavě shlíželo na vídeňské ulice a pokradmu spalovalo hlavy neprozřetelně prostovlasých.
Alexandr si po cestě pobrukoval neurčitou melodii. Když vcházel do bytu, očekával prázdno. Našel malou slečnu olizující lžičku od šlehačky. Zarazil se. Jejich pohledy se setkaly v intenzivním boji o to, kdo bude víc překvapený.
„Noro?“
Jeho choť křikne z kuchyně: „Co tady děláš? Nemáš mít soud?“
„Zapomněl jsem si nějaké papíry. Co tady dělá...“ kývne poněkud nevychovaně k děcku, které na něj vyplázne jazyk.
„Tohle je Judita. Judito – Alexandr, také tu bydlí.“
Alexandr se nervózně usměje. Lina je jako jeho, ale cizí děti... Co asi chystají?

Souboj proběhl rychle. Najednou jsem se válel na zemi, svůj meč kdovíkde, jeho meč na krku. To mě nemohl trefit rovnou?
„Vzdej se,“ rozkázal král.
„Ne!“
„Vzdej se a vezmu tě na hrad. Nějakou práci už ti tam najdeme, přimluvím se.“
On se přimluví, jistě... Nicméně to byla férová nabídka a bylo by velmi nerozumné ji odmítnout. Takže jsem to udělal.
„Blázne paličatá!“ rozkřikl se, ale meč sklonil. Zhluboka se nadechl.
„Ty se nechceš vzdát a já tě nechci zabít. Můžeme se tu hádat do tmy, nebo můžeme udělat něco užitečného a přivést berana ke stádu.“
Podanou ruku jsem přijal.

Stál ve dveřích pokoje a pozoroval Deana Winchestera, ležícího na posteli jako bez života.
Všichni si v tomhle závodě vsázeli na smrt.
On ale věděl, že tady si smrt neškrtne.
Ne, mělo přijít něco mnohem temnějšího.
Díval se a musel se mírně usmívat.
Věděl i, že tohle po sobě zanechá větší spoušť, než kdyby Dean zemřel.
A naplňovalo ho to zlovolným potěšením.
Když si představil toho zoufalce Losa, jak se bude tvářit na to, co se stalo z jeho bratra...
"Otevři oči," řekl tiše.
A Dean poslechl.
Žádná zelená, žádná barva, jen vše pohlcující černá temnota.
Smrt zase jednou prohrála.

Podivné dění kolem slavného housenčího gymnasty neustává.

Sportovec z počátku své kariéry udivoval neobyčejnou ohebností těla a na olympiádě získal stříbrnou medaili za sestavu na bramborové nati. Poté se však zničehonic začal nezdravě přejídat.

„Jeho tělo to dlouho nevydrží, pokud v tom bude pokračovat,“ komentoval tehdy situaci gymnastův lékař.
Podobně to zřejmě cítil i sportovec sám. Brzy se totiž uložil do vlastnoručně vyrobené rakve a zemřel.

Hrob však byl nyní objeven prázdný. Několik fanoušků navíc vypovědělo, že bývalého gymnastu potkali živého. Narostla mu prý sněhobílá křídla.

Experti proto nevylučují, že sportovec místo návratu ke gymnastice plánuje založit nové náboženské učení.