Comeback

„Brácha, čarodky jsou pořád zrušený?“

„Samozřejmě, Ozzáku. Nedá se nic dělat!“

„Kruci, to je na prd! Měl bych Ozzymu zase napsat, jestli je příští rok nepovolí.“

„Tomáši, co je to za nesmysly? Proč by měly být čarodějnice zrušené?“

„Mambo, vy jste kacíř!“

„Jen běž psát, já Marcelku dovzdělám. Marcelko, musíte přijmout, že čarodějnice zakázal Ozzy Osbourne v roce 1996, protože se mu nelíbilo, že by čarodějnictví měli oslavovat lidi, co poslouchají pop a dechovku.“

„No, Tomáši...?“

„Tajil jsem čarodějnice dokud to šlo. Duben 1995, požár osady Javorná, 12 chat a tři zranění. Místní nabídli Ozzákovi, aby si šel opíct špekáček.“

“Tak se na to podíváme, pane Zrivie. Předchozí zaměstnání bylo tedy zaklínač, ju?”
Přikývnul.
“Důvod ukončení pracovního poměru?”
“Svět se změnil. Není v něm už místo pro monstra, ani pro ty, co je loví…”
“Však my vám něco najdeme. Máte vysokou školu?”
Zavrtěl hlavou.
“Ještě že tak.” Zmáčkla pár tlačítek: “Máme tady rekvalifikační kurz, co říkáte? Jen musíte mít výpis z trestního rejstříku, a vyplnit mi pár formulářů. Vytisklo se nám to zrcadlově, ale to určitě zvládnete…”
Geraltovi se na jazyk dralo pár šťavnatých výrazů. Než je stačil pustit ven, ukázala žena na tabulku za sebou:

ZÁKAZ ŘVANÍ NA ÚŘADĚ.

“Bylo by to jedno kolo, než se Tomáš uzdraví…”
“Ne!”
“Víte, jak těžké je dostat se do Trsáme s hvězdami?”
“Nevím! A nezajímá mě to!”
“Navíc jste mu to souborné vydání Metaliky pustil na nohu vy…”
“Pořádnýmu chlapovy muzika neublíží!”
Byl čas vytáhnout silnější zbraně.
“Ozzáku, viděla jsem, jak tančíte na koncertě Michala Davida…”
Dveře od ložnice se rozletěly.
“Všechny důkazy jsem zničil!”
“I záznam z bezpečnostní kamery?”
Ozzák jí vyrval kazetu z rukou, nacpal ji do mikrovlny, a spustil rozmrazování. Kuchyní se rozlinul pach hořícího plastu. Ušklíbla se.
“Samozřejmě mám kopii.”
“To nebyl tanec!” zakvílel: “Jen špatně uzemněná reprobedna…”

Iva vztekle rozrazila dveře Simonina nového výčepu, pokud se tak dá nazvat starý vojenský kryt. Saša vzhlédla od omáčky.

„Tak ti teda pěkně děkuju!“

Ta hloupá hra zašla moc daleko. Vždyť byla celé třídě pro smích! A všechno kvůli jedné blbé fidorce! Nejradši by si ji před Sašou a Lexou nacpala do pusy a zhltla.

„Pomiň,“ pípla Saša.

„Dvě hodiny jsem byla po škole a ty pomiň? Radši už nenapovídej vůbec! Kvůli tobě jsem řekla, že Jakobíni Ludvíka VI. pobavili.“

„Já jsem ti napovídala popavili,“ odvážila se namítnout Saša. Ivě se před očima začínaly dělat mžitky. Brzy svou „nápovědu“ zaškrtí.

Když Tomáš oznámil, že koupil chatu, očekával od Ozzáka kde co. Protestní hladovku, sabotáž auta, hledání nejbližší hospody v okruhu dvaceti kilometrů. Rozhodně nečekal…
"Protipovodňový vopatření," prohlásil Ozzák a vrátil se ke kopání řádků: "Koupils chatu u vody, někdo se musí postarat, aby po prvním dešti neuplavala."
Tomáš tušil, že v tom bude zádrhel, ale pracující Ozzák byl tak vzácný jev, že ho nechtěl rušit.
"Je ti doufám jasný, že tu chce začít vařit pivo?"
"Cože?"
Iva ukázala na záhony: "Chmel. Ječmen."
Tomáš si povzdechl. "No, aspoň že ty brambory jsou k jídlu."
"Tati, víš, z čeho se dělá rum?"

„Proboha tati, tohle se Ozzák nesmí dozvědět!“ křičí Iva. „Neboj se, Ivuško, Ozzák se nic nedozví, jestli ano, bude to pohroma!“ zoufá Tomáš. „Vsaď se, že zformuje takovou armádu, že pivovary budou litovat, že dávali nějaký slevy,“ říká posměšně Iva. „Slyšel jsem tady mluvit někoho o pivu?“ zjevuje se Ozzák. „Ale nic … my si jenom povídáme.“ reaguje pohotově Tomáš. „Tak to jo … hele brácha, slyšel jsem od kámošů, že se něco chystá, nevíš o tom něco?“ Zeptal se Ozzák. „Éé, žádnou paniku, nic se neděje …“ na to Tomáš. „Já bych ještě paniku udržel, alespoň do skončení slev,“ vychytrale říká Ozzák.

"Ivuško..."
Vzhlédla od učení. Když její otec zněl takhle, měl problém . Problém, který se musel řešit hned, jinak vedl k nervoznímu přešlapování, pokašlávání a následnému mručení, přes které se stejně nedalo soustředit.
"No?"
"Nevidělas kolíčky?"
S povzdechem se zvedla. To se mu podobalo, nepamatovat si ani po letech, kde co je.
Otevřela zásuvku a... nic.
Žádné nebyly ani na polici u dveří.
Ani na koši s prádlem.
Zůstalo jenom prázdno. Prázdno... a slabý závan piva.
"Ozzáku..." zavrčela.

Spokojeně se poplácal po kapse. Nemusel mít strach. Dusítka byla všechna jeho, a hospoda zela prázdnotou.

Od pípy ho hned tak někdo nedostane.