Ďábel nosí Pradu

Fandom: můj oblíbený Ďábel nosí Pradu :) Poněkud AU
Prohlédla se v zrcadle.
Tragédie.
Stehna, zadek, boky, břicho – nic nebylo správně.
Na váze zaúpěla. Další kilo navíc.
Určitě to je tím dortem na narozeninách dvojčat.
Čtyři vrstvy, marmeláda, máslový krém, pravý, pekelně sladký marcipán.
Co ji to napadlo. Jíst takovou kalorickou zrůdu. Zvlášť když už dva týdny neměla čas na tenis a celé dny proseděla v kanceláři.
A pak pracovní obědy... Od člověka se čeká, že bude skutečně jíst. Saláty pouze modelkám.
Nemůže držet dietu, jak by vypadala. Kouzlo spočívá v tom, že jí víc než většina zaměstnanců a přesto vypadá líp než všichni dohromady.
Ani ďábel není dokonalý.

Fandom: Ďábel nosí Pradu (Tento film i knihu nekriticky miluji a hrdě se k tomu přiznávám.)
Bylo nádherné ráno. Otevřela oči, spokojeně se usmála, když vedle sebe objevila Natea, a něžně se k němu přitulila. Připadala si jako v ráji - ticho, klid, žádná práce...
Bytem se rozlehlo zazvonění. Andy se v posteli vztyčila, jako by uslyšela výstřel.
„Volá Emily.“
Díky Bohu, vydechla si, i když jí bylo jasné, že neděle je pravděpodobně v tahu.
„Andreo, Miranda svolala poradu. Ať už jsi tady.“
„Ale je -“ Neděle, pomyslela si, když Emily zavěsila.
Vyskočila z postele, vlétla do šatny, potom do koupelny.
Make-up, tužka, řasenka, tvářenka. Běž!
„Jak vypadám?“ Při těchto slovech už mizela ze dveří.
„Zprava dobrý.“