Kousek nekonečna
Možná budu tenhle fandom psát letos víckrát, jsem do toho filmu zamilovaná. Kdo ho neznáte, vřele doporučuju.
Často sedává večer na parapetu okna, kouká na kousek nebe orámovaný jeho popraskaným rámem a snaží se představit si nekonečno. Nedaří se jí to; a když se snaží moc dlouho, objeví v sobě ozvěnu dávné sebedestruktivní touhy být s někým, kdo ji bude celou noc objímat – a ráno jí dá pár facek a řekne, že je úplně blbá.
Pak přijde Charlie, položí jí ruce na ramena a uvaří kakao.
V noci leží vedle něj, poslouchá klidný rytmus jeho dechu a rukama ohmatává vlídnou tmu. Mezi dlaněmi jí proklouzne kousek nekonečna a praskne jako mýdlová bublina, když se na něj usměje.
Ech, tohle nějak nevyšlo, jak jsem chtěla. Nejsou ty věty moc šroubovaný? Zná vůbec někdo ten film? Dává to smysl, když někdo nezná ten film? Dává to smysl, když někdo zná ten film? Pomóc. *facepalm*
- Číst dál
- 5 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit