47 - Archer

„Jak to ksakru myslíte, že zůstala dole?“
„Řekla, že počká na raketoplán dvě, ale do toho nenastoupila.“ Pomlka, zaváhání. „Nenastoupil do něj vůbec nikdo.“
Archer ukončí hovor a rozhlédne se.
Daniels stojí přímo pod vypnutým senzorem. Chce se ujistit, že Enterprise odletí včas a bez Lawry na palubě?
„Doufám, že jste spokojený,“ řekne Archer a kývne k oknu, za kterým tiše visí tmavý disk Faethonu. „Ona a třicet tisíc dalších se za pár desítek hodin usmaží zaživa. Nemůžeme je zachránit. S tímhle jste nic udělat nemohli?“
Daniels zavrtí hlavou. „Ještě včera nikdo netušil, že nějaký Faethon existoval. Můžu zaměřit a přenést jednotlivce, ale… jak chcete vybírat?“
„Měl jsem dojem, že tohle jste už udělal!“ Nečeká na odpověď a zavolá strojovnu. „Kolik času potřebujete na opravu?“
„Minimálně dvacet čtyři hodin,“ odpoví Tucker.
„Snaž se, aby to bylo maximálně dvacet čtyři.“
„Dvacet čtyři hodin nemáte,“ řekne Daniels. „Musíte opustit oběžnou dráhu planety do tří hodin.“
Do tří hodin?!
„Proč to říkáte až —“ Archer nedokončí zbytečnou otázku a zapne komunikátor. „Strojovno? Jak je na tom podsvětelný pohon?“
„Ten Kumari naštěstí nesejmula,“ odpoví Tucker.
Archer přepne linku na můstek. „T‘Pol? Kolik času potřebujeme na cestu mimo sterilizační zónu?“
„Třicet hodin.“
Promne si zátylek a pohlédne na planetu. Velký černý kruh a za ním budoucí supernova. Za padesát hodin exploduje a rozmetá na kusy vše okolo. To už tady za planetou dávno nebude zdrávo. Základně dochází čas stejně jako lodi.
„Startujeme za dvě,“ řekne Archer.
„Kapitáne?“ připojí se služba z komunikačního. „Signál z komunikátoru z planety.“
Konečně. „Zesilte to.“
Šum.
„Lawro, slyšíte mě? Pošleme další raketoplány. Kolik vás tam je?“
„Slyším.“ Chvíli je ticho. „Nikdo.“
„Za dvě hodiny odlétáme.“
„Zůstáváme tady,“ odpoví Lawra.