Kousky nebe

Když si měli vybrat místo, na kterém budou o Velikonocích držet stráž, Tonda ho zavedl ke starému kříži u Černého Chlumu. Byl temný jako jeho minulost a v záři ohně vytvářel strašidelné stíny. Neviděl je však, protože slastně zavíral oči a pod víčky se mu rozzářily hvězdy.
Když na Nový rok Tondu pohřbívali, všech jedenáct mlýnských tovaryšů se shromáždilo kolem nízké hromady čerstvě naházené hlíny. Všude jinde bylo bílo a ohlušující ticho, jen zasněžené kopečky bez křížů napovídaly, kolikrát už jeden z nich musel zemřít.
Ostatní již odletěli. Jen Krabat nevzlétl zpět do oblak a v očích ho pálily slzy.