Uložil se pod vistárií a s rukama za hlavou pozoroval jarní nebe. Někde tam nahoře mezi hvězdami běžela tmavovlasá dívka s potkanem na rameni. Pospíchali domů. Metoděj vzdychl. Po obloze přelétly mraky a zakryly mu výhled. Skleněné schodiště zmizelo. Skrz rozbitá okna padla rosa a usadila se mu na tvářích. Do kůže se zakousl chlad.
Sbalil se do klubíčka a zimní zahrada se dala do pohybu. Z ohlodaných větví se vznesli motýli, usadili se chlapci na těle a přikryli ho křídly lehkými jako sen. Příjemně hřáli.
„Uvidíme se zítra,” vydechl chlapec a zavřel veliké modrošedé oči.
„Uvidíme,” zašeptala hedvábná křídla.
Díky všem, co četli. Nejsem si jistá, jak by to s Metodějem dopadlo nebýt vašich komentářů.
A díky všem, co psali. Celý duben jsem měla co číst.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Komentáře Drabble 2026 (1)
Kruhem na začátek. Život se…
medvedpolarni
Kruhem na začátek. Život se odvíjí ve spirálách. Soubor nádherných obrazů, snů, fantasmagorií a příšerných pocitů. Ještě že jsme se nakonec našli. Brum