Nežádoucí voliči

Fandom

Úvodní poznámka

Mimosoutěžní.

Další paradoxy volebního práva v dějinách.

Drabble

Poté, co se svoboda, rovnost a bratrství utopily v proudech krve, už sice nebylo možné obnovit staré pořádky, ale ani prosadit dobře ty nové. Občanská práva získala nadlouho jen část neprivilegovaných vrstev (samozřejmě mužů, kdo by vzpomínal na Olympu de Gouges).

Demokraticky smýšlející se dočkali až během revoluce roku 1848.

A následovalo velké překvapení.

Venkované využili nově nabytých práv – a volili hromadně konzervativní pravici. Liberálové utrpěli značné ztráty.

Na tenhle šok francouzští demokraté nezapomněli. O zrovnoprávnění žen dlouho nemohla být řeč. Kdepak, opakovat stejnou chybu! Nevzdělané ženy přece poslouchají hlavně kněze.

Tohle mínění bylo překonáno až po druhé světové válce.

Závěrečná poznámka

Takhle bývá vysvětlováno, že ve Francii získaly ženy volební právo tak pozdě - mnohem později než ve většině zemí (nejen v Evropě), protože kromě sílícího postavení liberálních a demokratických proudů tahle země rozhodně nebyla zvlášť misogynní a v 19. století se dámy, alespoň z vyšších vrstev, rozhodně podílely na veřejném životě (alespoň skrz všelijaké salóny) mnohem víc než třeba v Německu.

Ovšem v evropském ráji svobody a demokracie Švýcarsku získaly ženy volební právo až roku 1971 (na celostátní úrovni, uvnitř některých kantonů od r 1959). Zdá se, že i tady se opakovalo klišé o možných nebezpečných důsledcích...

Mimochodem některé z těch zaostalých ultrakonzervativních regionů ve Francii překvapily později nanovo, protože je naopak rychle ovládla rudá levice, konkrétně v jižním kraji Rouergue (čili departement Aveyron).

*Olympe de Gouges - jedna z prvních opravdových bojovnic za práva žen, během francouzské revoluce byla popravena.

Téma

DMD č. 12. pro 12. 4. 2026. Téma: V dobré víře