Z deníku dobrodruha II 10 - Jak matka moudrosti nemusí vždy lahoditi nosu

Některejm stačí říct jednou, a pak je tu Klíšťák.

Zatímco jsme připravovali přespání za vsí, kde nás kdovíproč neviděli rádi, rozhodl se, že bude "trénovat".

"Co to to motovidlo provádí?" zhrozila se Jorga.

Chvíli jsem pozoroval jak Klíšťák s kobercem provádí stále výše stoupající lopingy: "Spadne a zabije se."

Fleuriot cosi dodrmolil: "Musíme doufat, že vystoupá dost vysoko."

Když viděl naše nechápavé výrazy: "Potřebuju aby až začne padat, byl dost vysoko, abych se stihl teleportovat do jeho trajektorie, chytnout ho a stihnout ubrzdit než dopadne."

Povedlo se.

"Neděkuj, vytáhni koberec z hnojníku, a nevracej se, dokud nebude vonět po fialkách!"