Když jsme se na večer vrátili, já, dědeček, doktor Vlach a slečna Barbora, z odpolední procházky, čekal už na mne Saturnin v mém pokoji. Myslel jsem, že mi chce očistit svršky, ale rozpovídal se o tom, jak jej Milouš opět celý den urážel svým nevybíravým chováním. Nazýval jej slouhou, poručil mu zkrátit živý plot, aby mohl z okna lépe pozorovat slečnu Barboru a nakonec Saturnina dokonce donutil, aby mu ostříhal nehty na nohou. Dodal, že to bylo krajně nechutné. Pokud prý tedy dnes v noci uslyším strašlivý řev, divné rány či smrtelné chroptění, nemám se vůbec ničeho lekat. Saturnin běsnil.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
:-D
Aries
:-D
:-)
Rya
:-)
... to je ale submisiva, ten Saturnin. Nehty na nohou! Určitě se Miloušovi nějak hrozně pomstí :-)
Bodejť by neběsnil... Dokážu
Bilkis
Bodejť by neběsnil... Dokážu si ho živě představit, jak to vypráví - kamenný výraz, uctivé vyjadřování a v očích ohně pomsty! :D
Moc pěkné!
kytka
Moc pěkné!
Jen si nedovedu představit, že by Saturnin vyprávěl o svých příkořích.:)
Taky mám ten dojem.
Esclarte
Taky mám ten dojem.
Jinak pěkné.
Ale jo.
Ebženka
Já si dovedu Saturnina zcela jasně představit, jak vypráví o svých příkořích. Jenže příkoří tomu říká vypravěč, to je jeho interpretace. Saturnin přece stojí dokonale rovně se vzpřímenou hlavou a pohledem upřeným před sebe a suše komentuje události dne, jen z přísné linky jeho úst a plamene v oku poznáte, jak je situace vážná. :-)
Milouš to má spočítaný!
Danae
Milouš to má spočítaný!
:-)))
Peggy
:-)))
Saturnin běsní na úrovni. To na něj sedí.
Moc hezké!
Anooo!
Ebženka
Super.
Zabít Milouše.
Profesor
Zabít Milouše.
Správně, Saturinine. Do toho!
---
Milé drabble.