Nasaďte botu!

Stará Tobiáška měla oči plné slz, krvácela z úst, odkud jí vymlátili několik zubů. Tomu, co se děje, skoro nerozuměla. Německy neuměla a latinsky už vůbec, kolem ní se to hemžilo obrovskými chlapisky, co jí neustále kladli otázky, na něž neznala odpověď. Další rána a staré vdově se zatmělo před očima. O co že jim jde? O hostii? Ne, neplivala na ni. Nikdo jí to neporadil, už její bába to tak prostě dělala.
Dostala další ránu a vyplivla zub.
Muž v červeném cosi říkal. Co že jí chtějí nasadit? Nějaké cizácké boty? K čemu teď kramfleky ze Španěl?
Přiznala všechno.