Po svatbě

Ženicha vybrali rodiče, jí se nikdo na nic neptal. Proč taky, očekávalo se, že poslechne na slovo.
Viděla ho až na svatbě a lehko jí nebylo. Pánovitě na ni shlížel a samolibě se usmíval, zřejmě byl spokojený.
Potom to začalo. Nic mu nebylo dost dobré, ať udělala cokoli. Neustále jí předhazoval, jak je hloupá, ale má štěstí, že je tady on, ten nejmoudřejší, který nejlépe ví, co je pro ni dobré. Pořád ji poučoval, jako kdyby byla nesvéprávná. Dokonale se jí zhnusil.
Když ji na zdůraznění svých slov začal bít, rozhodla se.
Hořká chuť arseniku se v pivu dokonale ztratí.