Nedotknutelné

Ne všechny vzpomínky, které vidí, když se ho snaží zbavit otcovy duše, jsou špatné. Dokud žila máma, jejich vztah nebyl na bodě mrazu. Když byl starší, pochopil, že topit lidi je pro vodníky přirozené. Byl to otcův dušílačný přístup a absence morálky, co mezi ně vrazilo klín.
Ale ať byl otec jakýkoliv, byli tu přece lidé, na něž si netroufl. Nebo spíš byly. Pradleny. Část vodníkovy síly vždycky pochází ze strachu z vody a utopení. Pokaždé říkal, že staré pradleny se nebojí, jsou mistryně v plavání, a taky umějí vodníka pěkně seřezat mokrým hadrem.
A taky si jednu mladou vzal.