Neměla jsem čas moc to tu pročítat, tak doufám, že jsem někomu nevlezla do hlavy. :)
Přivezl si mě autem. Seděli jsme spolu na zadní sedačce a on mě každou chvíli láskyplně pohladil. Tolik mu zářili oči, když se na mě díval. Už jsem se nemohl dočkat toho nového života, který se přede mnou otvíral.
Jak já byl naivní! Samozřejmě jsem ty historky slyšel. Prý to čeká každého. Jak jsem si mohl tenkrát myslet, že to se mnou bude jinak? Že on je výjimečný?
Všechno se pokazilo hned, jak jsme dojeli. Násilí, hrůza, točící se hlava... a hlavně to neustávající kopání...
Kop kop kop
„Míšo, pojď domů! S tím novým kopačákem si budeš hrát zase zítra!“
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Myslela jsem si, že je to
Dangerous
Myslela jsem si, že je to jejich životní poslání a že si to užívají!
Nikdy nevíš. :)A i kdyby si
Gwendolína
Nikdy nevíš. :)A i kdyby si to ostatní užívali, tak se vždycky může najít vyjímka. :) Vzpomeň si na Dobbyho. :)
To je hezký... :)
Scully
To je hezký... :)
A líbí se mi, jak se to s každým odstavcem proměňuje :)