Song o zoncně, prasat tanci a Pepovi - ztroskotanci

Prasečím tancem slunojasu, co odrazilo zrcátko,
že býval kancem toho času, zaujal slečnu zakrátko.

To bylo tenkrát na základce, z kňourka se stává kanec,
později slečnu mámí sladce na vlastní zpěv a tanec.

Jenže se cosi porouchalo v tom zaběhaném soukolí,
Tři čuníci jsou náhle málo, nervíky dívce povolí.

Nechtěla žíti na hromádce, večer jen sukni vykasat,
manželstvím bylo po pohádce, teď mu jen laje do prasat.

Zprasil se Pepa do němoty, čuňácky denně chlastá dál,
utekly před ním všechny noty, jinak by vám to zazpíval.

Jak prasečí tanec slunojasu a zpropadené zrcátko,
zprasí vám život dokonale a nenávratně zakrátko.