Návštěva

Syn dorazil na svatého Štěpána, přesně jak byli domluvení. A měl s sebou doprovod. Dvojice psů se vyřítila z auta, hned jak otevřel dveře.
Jeho otec by se možná podivil, kdyby už si za ty roky na překvapení nezvykl. Na to poslední - neohlášený odjezd a následný odstěhoval-jsem-se-do-Francie telefonát - to prostě ani zdaleka nemělo.
„Hezká zvířata,“ konstatoval jen.
Syn se usmál. „Jsou ještě malí. A dokonale neškodní. Ale Nathalie se jich trochu bojí.“
„Nathalie?“
„Přítelkyně. Chceme se na jaře brát.“
„Aha, dobře, tak jo,“ přikývl nevzrušeně. Pozval syna dál, postavil na čaj a na stůl připravil perníčky.