Něco je ve vzduchu

Dospěla jsem k přeměně zdánlivého nic v něco – přišel čas vykouzlit růži jen tak ze vzduchu.
Teorie je prostá – vzduch přece obsahuje všechny potřebné molekuly.
Ovládnout je natolik, aby přestaly volně poletovat a vytvořily pevnou hmotu, je obtížné. Přimět onu hmotu žít a dýchat, dokáže jen málokdo.
Já ano.
Vzduchem se se rozlinula omamná vůně.
Pohled mistrových šedých očí byl nesmírně intenzivní.
„Jste opravdu mimořádná čarodějka,“ pronesl zvolna. Chvíli to vypadalo, že se dotkne mé tváře, ale pak suše dodal: „Měla byste se vrátit domů, Minervo.“
Pohodila jsem hlavou.
Po pouhých dvou měsících studia? Nepřijatelné. Potřebuji se ještě tolik naučit.