Pojala jsem to jako volnou asociaci, na větší dada hraní nebyl čas. Ale celkem se to hezky psalo. Prostě jen tak psát. To bych možná mohla zkusit častěji. Akorát teda bez dětí za zády (a ještě když potřebují můj čas a pozornost vzhledem k hnědému kodu na zadečku, naštěstí manžel zaskočil).
A tímto tématem se loučím s letošním dmd. Bylo krásné, bylo inspirativní a bylo krátké. Já vím, že duben má stále stejný počet dní, ale prostě mi to uteklo. A v květnu se vrhnu na čtení, nějak na to letos nebyl vůbec čas. A to jsou věci, které si chci určitě přečíst respektive autoři, kteří určitě stojí za to.
Štěstí, smutek. Vášnivá hra plná emocí. Zbraň. Těžká váha i plno
smetí. Moc. Málo. Papír s barvami. Každý den od rána do večera.
Možná jednou. Možná nikdy. Co je víc. Kdo z nás může. Chechtat se?
Snít? Brečet? Nebo jen v klidu jít? Život a smrt nezná bratry ani
sestry. Každý může. Ale nechce. Nebo chce. Kamkoliv řekneš, půjdu
s tebou. Pro ně. Pro tebe. A až nebudeš, zjistíš. Nemůžeš žít s nimi
ani bez nich. Bez lidí je to jen bezcenné nic. Nedá se jíst, nedá se
pít. A přesto má v očích lidí vysokou cenu. Zlato, stříbro, papír.
PS: nevím, zda se mi to povedlo, ale drabble by mělo mít "podobu" bankovky - tzn. obdelník.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Mardon, jsem ráda, že se
Nifredil
Mardon, jsem ráda, že se bonus líbil. Přijde nám fajn, když si autoři třeba alespoň na ten bonus zkusí něco nového, třeba i mimo onu pověstnou comfort-zone:)
Přeji pěkné čtení v květnu.