Nejcennější dar

"Jistě víte, proč jsem vás přišla navštívit, pane Rataji," usmála se na něj sladce. "Napadá mě mnoho důvodů. Poslední dobou jste tu často, slečnu Slánská."
"Ani jako mocného čaroděje vás nic nenapadá?"
"Narážíte na tu legendu, že jednou za sto let mohu někomu prodloužit život?" zeptal se.
"Vím moc dobře, že to legenda není, pane Rataji. Udělala jsem si své domácí úkoly. Nikoho jiného v životě nemáte. Rodina po smrti, přátelé za vámi nechodí, pouze já..."
"Obávám se, že jste se přepočítala, slečno Slánská. Někoho jsem již obdaroval."
"Cože? Kdo-"
Kouzelník významně pohlédl do rohu, kde se válel jeho kocour.