A co teď?

Ticho na můstku Arga prořízlo pípnutí senzorů. Důstojník "noční služby", jak se říkalo třetí směně, se probral ze snění. Mapování Oortova mračna byla veskrze rutinní záležitost, skoro každá neobvyklá událost byla vítaným zpestřením. Skoro.
Důstojník třesoucími se prsty klepl do interkomu.
"Kapitáne, nerad vás budím, ale tohle musíte vidět."

O pět minut později se kapitán mračil na obratovku. "Neobvykle jasná hvězda? Kvuli tomu nejsem teď v říši Morfeově?"
Důstojník noční služby jen beze slova zobrazil souřadnice.

"No do prdele. Těm šílencům z CERNu se to povedlo. No do prdele."

Tam, kde obrazovka ukazovala souřadnice Země, plápolala malá, ale jasná hvězda.