Stejně

„Mám rád, když je všechno stejně,“ prohlásil Myšák. „Jsem konzervatorista.“
„Co…,“ otevřelo Sovátko zobáček, ale hned zmlklo. Zrovna nemělo chuť se hádat o slovíčka. „Neboj, ono bude spíš stejně.“
„Já vím,“ řekl Myšák. „Stres, nevyspání…“
„Namožená křídla,“ dodalo Sovátko.
„Spoustu…“
„…práce…“
„…litry…“
„…kafe….“
Pokývali hlavami a blaženě vzdychli.
„Ale když je všechno jinak, nemusí to být špatné. Může to znamenat, že třeba bude…“
Zarazilo se.
„Anooo?“ protáhl Myšák ironicky.
„Ne!“ řeklo Sovátko. „Ale vem si třeba jaro. Najednou je všechno jinak. Přitom je každý rok stejné. A je to fajn.“
A Myšák přikývl, protože Sovátko mělo pravdu.
Všechno bylo stejně.