My Little Spartan

Do útoku zbývaly minuty. Poslední kontrola zbraní, munice i vybavení. Tábor vřel ruchem, na komunikační lince se přítomní domlouvali a překřikovali, až Catrioně bzučelo v uších. Nedokázala potlačit napětí, brněly ji prsty…
„Szia,“ pozdravil nově příchozí. Měl stejnou bojovou zbroj jako ostatní, ale hlas by poznala kdekoliv. Illés. Úředničina okolo szegedské smečky počká, nemohl zmeškat příležitost krýt jí záda.
„Tady jsi,“ nechala proniknout úsměv alespoň do hlasu, z helmy s reflexním hledím by ho vykoukal jen těžko.
„Nažhavte stroje, slečinky, dneska Kovenantu rozkopeme prdele...“ zahlásil kdosi a armáda se dala do pohybu.
Počítačové hry že jsou oddechová aktivita? To určitě.