Téma: Stověžatý tatíček
Fandom: Stargate
Poznámka: Omlouvám se za používání anglické verze názvu v českém textu. Už to jinak neumím. Příběh se odehrává před několika tisíci lety.
Když jsme tě toho dne opouštěli, pociťovali jsme všichni nepředstavitelný, nepopsatelný smutek, i když nikdo z nás se neopovážil dát to najevo. Vždyť jsme opouštěli tebe, které jsi o nás otcovsky pečovalo, přestože jsme tě stvořili my. Odcházeli jsme ovšem vlastní vinou, vlastní hloupostí. Raději odejít a skrýt tě, než zůstat, zemřít a nechat nepřátele, aby tě zničili.
Drahé město, uděláme tě součástí mytologie planety, na niž jsme se nyní po mnoha letech vrátili. Snad tě někdo někdy pod hladinou oceánu najde a ty z hlubin opět vystoupíš na sluneční svit. My jsme svou šanci promarnili. Prozatím – spi sladce, Atlantis.
Čt, 2011-04-21 11:20 — Profesor
Pěkné. Trochu smutné, ale
Pěkné. Trochu smutné, ale pěkné.
Ne, 2011-04-17 10:57 — Wee_Wees
Pěkná
Tak ta je moc pěkná.
Ne, 2011-04-17 16:20 — Lelli
Díky :)
Díky :)
So, 2011-04-16 23:09 — Blanca
*rozplývajík*
to je děsně skvělé drabble. Smutné, ale skvělé.
Ne, 2011-04-17 16:19 — Lelli
Děkuju! :)
Děkuju! :)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit