Ayre a Severin se skláněli nad věkovitým pergamenem. Linie písma zůstávaly zřetelné, přesto byl rukopis téměř nečitelný.
„Memento, Domine,“ ukázal Severin.
Ayre přikývl. „Tady vidím lucernam. Nebo lucernarum... Na zbláznění! Kulatá písmena vzájemně k nerozeznání, v každém druhém slově ligatura... O těch mušincích, co jim otec Whiting nadneseně říká notový zápis, radši nemluvím. Škrábance a puntíky, jako by si s tím pergamenem vyřizoval osobní účty divoký kocour!“
Severin obkružoval písmena ukazovákem. „Paravi lucernam. Už vím!“
A zanotoval zpaměti.
Ayreho dirigentská ruka začala črtat do vzduchu čárky a obloučky.
Melodie se chvěla kolem základní linky jako blyštivý vzduch pouště nad karavanou.
Luští ambrosiánský chorál. Tehdy se k zápisu melodie používaly neumy; vypadalo to takhle. Ambrosiánský chorál předchází chorálu gregoriánskému, není tak jednotný a opravdu v něm bývá místy slyšet orient. Posuďte sami.
Pro tápající: sada puntíků, čárek a obloučků nad textem - neumy - vypadá jako některé druhy kmenového tetování. (Vizte odkazovaný obrázek.) A rozhodně se o ní dá říct, že zdobí text: melodií.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Vynikající je to! A sláva, že
Esclarte
Vynikající je to! A sláva, že se tam nezačaly postavy pomatlávat jak divoši (teda ne že bych je z toho podezírala).
To nemohly, jediný, kdo se
ioannina
To nemohly, jediný, kdo se tam pomatlává jak divoch, je ta Indka ještě před založením BH, a ta se mi nehodí do hudebního roku. :-)) Dík.
Vím, že je to nepatřičné, ale
Dain
Vím, že je to nepatřičné, ale obrázek neum mi připomněl Cimrmanův notový zápis bez linek na pauzovacím papíře. Bylo sice možno posunutím notové podložky celou skladbu transponovat, ale bohužel se nedochovalo původní umístění podložky s osnovou...
Ale super. Člověk se tu dozví spoustu věcí. Už tehdy to byly v podstatě dnešní noty.
:-DDDD Cimrman byl prostě
ioannina
:-DDDD Cimrman byl prostě koumák. :-DDDD
Dnešní noty... jo a ne. Neumy nezachycovaly přesnou výšku tónu, jen relativní (stoupání a klesání melodie); neměly klíč, čili i mezi těmi 14 církevními stupnicemi jsi vybíral dost dobtížně; neudávaly délku tónu. V podstatě to byl takový zápis na připamatovanou pro toho, kdo tu skladbu už někdy slyšel. Na druhou stranu jsou dostatečně přesné, aby se podle nich i dnes dalo zpívat, když je člověk umí číst. (Já neumím. Umím víceméně zpívat podle menzurální notace, to jsou ty čtverečky na čtyřech linkách, a tuším, že neumy jsou tvarově v podstatě podobné, páč čtverečky se z nich vyvinuly, ale tím končím.)
Slyším to! fakt to tam slyším
Martian
Slyším to! fakt to tam slyším. Takový kudrlinky! :))))))
Jo! Takový kudrlinky. Hurá!
ioannina
Jo! Takový kudrlinky. Hurá!
Skvělej nápad na tetování :)
HCHO
Skvělej nápad na tetování :)
Dík. :-))
ioannina
Dík. :-))
mně nejvíc pobavilo, jak
Arenga
mně nejvíc pobavilo, jak spolu luští ten rukopis, to mi živě připomnělo mou zkoušku ze středověké paleografie :-)
ty jejich pocity nad tím jsem si dovedla vybavit dost živě :-)
Však taky jo, měli cca tisíc
ioannina
Však taky jo, měli cca tisíc let starej text, možná jedenáct set. :-))
Vono je to furt stejný, akorát že se s tím posunujem v čase.
Hezké!
Peggy
Hezké!
Díky. <3
ioannina
Díky. <3