„Kocoure, sken.“ Müller přejel absurdní výjev bronzovým holopaprskem. „Nikde ani myš.“
„Vypadá to, že máme Vánoce, vážení,“ zaradoval se Joachim. Opuštěný jídelní vagon Amtracu uprostřed holé pláně, jako by jej sem odložilo rozmazlené obří dítě. Kdo by si to byl pomyslel?
„Třeba tam budou kompoty,“ zasnila se Theresa.
„Nebo kyselé okurky,“ doplnila Elis.
Svižným, pružným a odhodlaným krokem došli až k vagonu. Elis ztěžka funěla za nimi. Joachim vypáčil dveře, které odskočily poslušně od pantů.
„Dejte pozor na pasti,“ sám se ale vrhnul vpřed směrem k baru, „Podívejme. Ron Zacapa, Plantation Anniversary… Prvotřídní materiál.“
„Rrrrrabovací rrrrežim…,“ olízl se mlsně Müller.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Rumíček!!! Prvotřídní kvality
Kleio
Rumíček!!! Prvotřídní kvality. Rabováááát!
To zní celý jako strašlivá
Zuzka
To zní celý jako strašlivá past.
Müller je dobreeej...
Parádní!
Faob
Dobře zvolené přirovnání může strašně silně pomoci vžít se do scény, být v ní, rozumět náhle tomu, o co by jinak čtenář zakopával... Narážím na "odložení rozmazleným obřím dítětem", které perfektně celé nasvítilo. Klobouček.
Zajímavý a konstruktivní
Nathanel
Zajímavý a konstruktivní postřeh. Děkuji.